Známá zjevení Boží moci a působení mezi námi. Ne jako důkaz, ale pro povzbuzení. Víme, že Bůh konal zázraky v biblické době. Působí ale viditelně i v poslední době?
Zjevení je proces, kterým Bůh dává poznat sebe a svou vůli
Zjevením je nejčastěji nazýváno viditelné objevení se nadpřirozené bytosti - Boha, andělů, svatých nebo Panny Marie - s poselstvím.
Zjevením je přeneseně označen i obsah poselství od Boha k člověku.
Zázraky jsou znamení, kterými Bůh dává najevo přítomnost ve světě.
Vypálený otisk dlaně · zázraky
Raymond Nader a sv. Šarbel z Libanonu
Temná energie · zajímavé
Fyzika - temná energie a temná hmota
Ivetka a zjevení Panny Marie · zjevení
Zjevení u Litmanové na hoře Zvir
Široká cesta · zajímavé
Vzkaz nejtěžší Američanky
Zjevení v Garabandalu · zjevení
Zjevení Panny Marie a archanděla Michaela
Dva andělé doprovází duši · zjevení
Viditelné zjevení andělů v Rusku?
Neporušenost těla po smrti · zázraky
Svatá Bernadetta Soubirous
Záblesk věčnosti · zázraky
Nebe, peklo a čtyřhranka smrtelná
Zajímavé: Fyzika - Temná energie a temná hmota
Předmluva |
Proč článek o vědě zde? Laicky bychom možná mohli nepřesně říci, že cílem většiny vědeckého zkoumání je rozkrývání mechaniky hmotného světa.
Co všechno náš svět obsahuje a na základě jakých mechanismů a principů tento obsah světa funguje.
Dle definice je věda: Soustavná, kritická a metodická snaha o pravdivé a obecné poznání v určité vymezené oblasti skutečnosti. Sama Církev rozumové zkoumání od dávných dob podporovala, někteří známí vědečtí objevitelé byli ve skutečnosti kněžími.
Proč je zde zařazen článek o vědeckém poznání? Mohli bychom být toho názoru, že chtít najít Boha skrze přírodní vědy, je jako, kdyby ryba v akváriu chtěla najít svého majitele prohledáním každého kousku svého akvária. Majitel rybu zvenku vidí, sype jí krmení, těší se z ní, a ryba ze své pozice nechápe, co se ve skutečnosti děje.
Vnímáme-li Boha mimo jiné jako prvotní příčinu vzniku řetězu všech následujících příčin, jejichž vzájemné vazby věda postupně rozkrývá, potom jsou pravdivá slova sv. apoštola Pavla; "...(Boha) je možné už od počátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil." Boha tedy sice není možné skrze přírodní vědy zkoumat přímo, ale je možné Boha poznávat rozumem skrze zkoumání jeho díla. Takovým zkoumáním se věda zabývá profesionálně. Věda neříká, že prvotní příčinou nebyl Bůh, věda říká, že neví, co bylo prvotní příčinou (před Velkým třeskem). My věříme, že to byl Bůh, protože nám lidem tuto skutečnost sám zjevil, viz Písmo svaté.
Věda tedy není pro víru ohrožením, protože vědecké objevy nám pomáhají blíže poznávat moudrost, inteligenci a smysl pro krásu našeho Stvořitele. Samotným vědcům se stává, že po pochopení oné mechaniky světa na detailní úrovni, dochází k závěru, že to všechno prostě musel někdo inteligentní naplánovat, jinak to není možné. Skrze vědu tak přichází k Bohu. Jiní nikoli.
Věda doposud nezná odpovědi např. na otázky:
Co bylo před Velkým třeskem? *)
Co je zdrojem gravitace jako takové? *)
Jaký je recept, podle kterého z uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku, fosforu a síry vznikne živý organismus? *)
Proč se rozpínavost vesmíru zrychluje? (ve velmi obecné rovině nastíněna odpověď)
Co je Temná energie z pohledu fyziky?
Jedná se o nový vědecký poznatek. Temná energie je to, co 'bublá' v prostoru, ve kterém není vůbec "nic".
Tam kde prostor nezabírá žádná hmota, žádné částice, žádný plyn, žádné světlo - v onom absolutním nic ve skutečnosti je "něco", je to tzv. Temná energie (z anglického Dark Energy). "Temná" patrně proto, že o sobě nedává vědět žádným viditelným způsobem. Lepší překlad by byl Tmavá energie, neznělo by to tak zlověstně. Temná energie tvoří 72-74% vesmíru (přesné číslo se v různých pramenech liší). Dalších 21-23% tvoří tzv. Temná hmota (Dark Matter), což je hmota, která není vidět a není ani tvořena z jediných známých částic baryonů (protony, neutrony, atd. tedy z čehokoli z čeho se skládá náš hmotný měřitelný vesmír). U temné hmoty lze pouze pozorovat její gravitační účinky na své okolí. S běžnou hmotou nemá schopnost žádné jiné interakce.
Podle časopisu Discovery Temná energie proniká veškerým prostorem a tlačí jednotlivé galaxie čím dál tím více od sebe, a to vzrůstající rychlostí.
Někteří kosmologové jsou toho názoru, že tato narůstající rychlost časem dosáhne tak vysoké hodnoty, že dojde namísto Velkého třesku k "Velkému roztžení". Dle tohoto scénáře síla temné energie přesáhne gravitační sílu hvězd a planet. Přesáhne i sílu, kterou se drží pohromadě molekuly, atomy a subatomární částice. Vše tedy bude rozerváno až na té nejnižší úrovni. Hmotná existence se tak zcela rozpadne.
zdroj: discovery.com; wikipedia.org; blogspot.org
Co je zajímavé?
Je tu určitá zajímavá analogie k duchovním skutečnostem. Fyzikové popisují Neviditelnou energii, která vlastně není součástí našeho hmotného světa. Nelze ji nijak změřit ani detekovat. Energie, která prostupuje vším, je všudepřítomná. Neřídí se poznanými přírodními zákony. A ve své podstatě vše udržuje pohromadě. A z její příčiny nakonec tento svět zanikne. Také vám to něco připomíná? Zajímavá souhra. Možná jen k pousmání, možná k zamyšlení. Nicméně nechci podsouvat jakékoli závěry, které mohou být zcela mylné.
Mozková buňka je stejná jako vesmír
"Jeden je jen mikrometr veliký, druhý má napříč miliardy světelných let. Jeden zobrazuje neurony v mozku myši. Druhý je simulovaný obraz vesmíru.
Společně ukazují na překvapivou podobnost dvou naprosto odlišných přírodních fenoménů." DAVID CONSTANTINE
Mark Miller je doktorandem na Brandeis University. Zabývá se výzkumem, jakým způsobem jsou určité typy neuronů v mozku navzájem propojeny. Uříznutím tenkého plátku myšího mozku je schopen propojení sledovat vizuálně. Na levém obrázku jsou vidět tři neuronové buňky (dvě červené a žlutá) a jejich propojení.
Mezinárodní skupina astrofyziků skrze počítačovou simulaci zrekonstruovala, jak se vesmír vyvíjel a rostl. Obrázek vpravo je situací vesmíru, jak vypadá dnes. Velká seskupení galaxií (jasně žlutá) obklopená tisícemi hvězd, galaxiemi a temnou hmotou.
Zajímavé?
Jako kdyby tu byl náznak, že náš vesmír je určitou "buňkou v mozku" něčeho mnohem většího, také živého? Nebo náznak nějakého obecného principu? Anebo možná náznak přítomnosti inteligence ve stvoření? Kdo ví?
Video: Simulace formování vesmíru reálně vypočítaná na superpočítači v projektu Aquarius. Dle obrázku NASA bylo po Velkém třesku nejprve 400 mil. let tma, poté se nastartoval proces zobrazený v simulaci.
zdroje: Mark Miller, Brandeis University; Virgo Consortium for Cosmological Supercomputer Simulations; visualcomplexity.com; The New York Times; MPE/Volker Springel
3D model Temné hmoty ve vesmíru
Temná energie tedy prostupuje celým vesmírem (74%). Jak je to s Temnou hmotou (21%)? Mezinárodní tým vědců převedl data nasbíraná z Hubblova telescopu do 3D simulace. Objekt představuje naměřené rozložení Temné hmoty ve vesmíru.
Ohýbání světla kolem Temné hmoty
Simulace. Světlo vzdálené galaxie je pozorováno skrze Temnou hmotu, která vytváří gravitacní čočku, ta potom způsobuje zahnutí prostoru. Tato simulace ukazuje, že gravitační čočka zkreslí galaxie v pozadí ohnutím světla tak, že světlo ze vzdálené galaxie je na okrajích čočky rozmazáno do oblouků.
Více fotografií z Hubblova telescopu ukazujících daný jev.
Nejen vesmír, také Země se rozpíná
Jak již bylo zmíněno, Temná energie způsobuje rozpínání vesmíru. Zda Temná energie způsobuje i rozpínání Země, nevím. Nicméně na základě této simulace a věrohodné argumentace se naše Země rozpíná (zvětšuje) také, ať už je příčinou cokoli.
Rovněž by z toho vyplývalo, že dosavadní teorie o vzniku kontinentů je mylná. Tektonické desky pevniny neodpluly po povrchu na své aktuální místo. Zůstaly "na místě", jen objem Země se zvětšil. Tím se tedy pouze původní pevnina (slupka) potrhala. Tuto teorii podporuje geologické stáří dna oceánů. Kdy je patrné, že zvětšováním zeměkoule vznikal v místě dnešních oceánů postupně "nový a nový povrch", který od sebe opticky oddaloval současné kontinenty stále dál a dál. Toto zjištěné plynulé stáří dna oceánu od jeho středu k okrajům koresponduje s počítačovou simulací zvětšování Země.
zdroj: nealadams.com
» Trvalý odkaz článku (klik a Ctrl+C):
Myšlenka na závěr
Věda stále objevuje něco nového. Upravuje původní zjištění ve světle nových zjištění. Prohlásí-li tedy někdo, že; "Už víme přesně, jak to je." Je pravděpodobné, že potomci prohlásí; "Je to trochu jinak, než jsme si doposud mysleli." Je dobré na to pamatovat, kdykoli uslyšíme nějakého vědce, jak s absolutní jistotou prohlašuje určitá zjištění za konečnou pravdu.