Stalo se před 36 lety v roce 1990-1995 na Slovensku. O události byl natočen dokumentární film
Ivetka a hora. Iveta Korčáková, nyní Iveta Hudáková byla v roce 2009 hostem pořadu Uvolněte se, prosím.
Publikum jindy rušné, jakoby poslouchalo téměř se zatajeným dechem.
Církev události po celou dobu sledovala a nyní je stále zkoumá. Zatím se k pravosti zjevení nevyjadřuje ani tak ani tak. Arcibiskup zatím místo prohlásil za oficiální poutní místo.
Hora Zvir
5. srpna 1990 - Jedenáctiletá Ivetka, dvanáctiletá Katka a devítiletý Miťko z Litmanové.
Tyto děti vyrazily do chaty otce Ivetky na horu Zvir, vzdálené asi 4 km od jejich vesnice.
Šly sbírat borůvky a opékat slaninu.
V odpoledních hodinách, kdy se ve vesnici konala mše svatá, slyšely v blízkosti místa, kde připravovaly oheň, praskání. Praskání sláblo, jindy sílilo. Odešly do chatky, kde si lehly na postel, protože byly unavení. Vtom Katka slyšela, jakoby někdo venku chodil kolem. Křikla na Ivetku, aby zavřela dveře, protože se bojí.
Zavřely tedy dveře, ale zase slyšely, jakoby někdo na dveře házel plechovku. Zvuky byly stále silnější a děti se stále bály.
Bouchání zesílilo, jako když někdo spustí ze skály mnoho dřeva. Byly vystrašené. Vtom se ozval Miťko:
"Pomodlíme se, protože pan farář na náboženství říkal, že když se bojíme, máme se modlit."
Pomodlily se třikrát Otčenáš, Zdrávas, Zlatý Otčenáš k andělu strážci, protože to bylo všechno, co znaly. Miťko se modlil ještě dál, když Ivetka vyslovila poprvé svou "střelnou" modlitbu: "Maria, Matko naše, skryj nás pod svůj plášť!"
Začaly si mezi sebou říkat o tom, že Katka začne chodit na náboženství, do kostela a že půjde ke svátosti smíření.
Ve středu pokojíku najednou zazářilo světlo a v něm se zjevila Panna Maria.
Viděly, jak si sedla na lavičku a poslouchala je. Děti začaly litovat svých provinění a slibovaly, že budou chodit do kostela.
O Panně Marii však nepadlo ani slovo, protože si myslely, že mají od strachu vidiny. Nakonec Katka řekla:
"Iveto, nevidíš něco na lavičce?"
"Vidím Pannu Marii" - odpověděla Ivetka.
"I já Ji vidím" - říká Katka.
Dívky si Ji navzájem popsaly a vše se shodovalo. Děti se rozhodly, že celý týden budou chodit do kostela. Když zjistily, že je již mnoho hodin, sbalily se domů. Panna Maria je mlčky doprovázela asi dva kroky za nimi. Při kříži blízko vesnice si klekla a přežehnala se. Ve vesnici mezi domy se začala ztrácet.
Měla oblečené bílé šaty, modrý plášť, modrý průsvitný závoj, na hlavě korunu a v rukou růženec. Zdálo se, jakoby se stále potichu modlila. Vystrašené děti přišly domů a všechno řekly rodičům. Nikdo jim nevěřil. Když to oznámily panu faráři, zakázal jim to rozšiřovat. Koncem srpna dívky opět vyšly na horu, kde se jim v chatce po modlitbách Panna Maria opět zjevila.
Zdroj: magnificat.sk - Poselství Panny Marie z Litmanové. Přeloženo do češtiny.
Poselství Panny Marie
Z hory Zvir se stalo poutní místo. Po následujících 5 let se dívkám Panna Maria zjevovala v přibližně měsíčních intervalech
a sdělovala svá poselství. Když se Jí Ivetka zeptala na jméno, představila se jako Neposkvrněná čistota.
V dokumentárním filmu Ivetka o poselstvích říká: "Chtěla, aby lidé přestali dělat věci jen naoko, kvůli zvyku, ale upřímně, čistě, od srdce. Přála si, abychom byli lepší."
Ivetka si prošla velkým tlakem, který vyplýval ať už ze zpochybňování její zkušenosti, tak z velkého očekávání od ní. Jedni jí nevěřili, jiní jí s dobrými úmysly směrovali do kláštera. Ona sama necítila touhu po zasvěceném životě. Pomýšlela dokonce, že z tlaku okolí unikne sebevraždou. "Tehdy mi došlo, kam až je člověk v určité situaci schopen dojít. I to, čeho je člověk schopen, když nechce bojovat."
Prošla i s Katkou několika psychiatrickými vyšetřeními a dalšími testy, které by osvětlily, zda zjevení nejsou jen výsledkem nějaké psychické poruchy nebo výmyslem.
Poutní místo hora Zvir
Pozemek byl Ivetkou zdarma věnován Církvi. Vyrostl na něm dřevěný kostel. Prešovským arcibiskupem bylo nakonec dané místo prohlášeno za oficiální poutní místo.
Panna Maria během zjevení přislíbila viditelné znamení. Pokud nedošlo k ničemu jinému, tak viditelným znamením je jistě to nepřeberné množství děkovných tabulek za vyslyšené modlitby na tomto poutním místě. Ona mnohá uzdravení duše i těla jsou v konečném důsledku mnohokrát tím nejviditelnějším znamením, kterému rozumíme. Vnitřně proměněný, uzdravený člověk, vyzařující pokoj, který stojí vedle mě, to bývá to nejlepší znamení.
Film Ivetka a hora
Jak již bylo zmíněno, o události byl v roce 2009 natočen dokument. Součástí DVD jsou i dobové záběry včetně průběhu zjevení. Vlastní vidění Panny Marie přirozeně nelze zaznamenat, nicméně vizionářky při průběhu zjevení ano. V bonusech jsou rovněž otázky na Ivetku a její odpovědi z období od roku 1997 až 2008. Tedy z období 2 roky po skončení zjevování dále.